V současné době jsou domácnosti připojené na domovní kotelny zatíženy podstatně nižšími poplatky a daněmi než domácnosti připojené na soustavy zásobování teplem a je reálné riziko, že se začnou od těchto soustav odpojovat. V případě rozpadu soustavy zásobování teplem a přechodu na domovní plynové kotelny hrozí další významné zhoršení kvality ovzduší ve městech (snížení výšky emise, přesun do obydlených částí měst, méně kontrolované zdroje bez kontinuálního měření emisí). Na složitou situaci soustav zásobování teplem a důsledky jejich rozpadu pro kvalitu ovzduší upozornily i závěry Dialogu o čistém ovzduší, který se konal za účasti zástupců Evropské komise loni na podzim v České republice.

"Ozývají se nám obce, ve kterých se kupí žádosti na odpojování od centrálních zdrojů tepla a výstavbu malých domovních kotelen. To pro ně představuje především problém z pohledu zhoršení kvality ovzduší. Domovní kotelny vypouštějí do ovzduší znečišťující látky, například oxidy dusíku, a to přímo do dýchací zóny člověka, oproti stávajícím systémům centrálního vytápění, které mají vysoké komíny. To se negativně projevuje zejména při smogových situacích, kdy se znečišťující látky z nízkých komínů kumulují pod inverzní vrstvou. Z pohledu ekologického bude tedy příznivější, pokud systémy CZT zůstanou v Česku funkční a dojde k jejich modernizaci, což je i předpoklad vyplývající ze Státní energetické koncepce," říká ministr Brabec.

Nicméně náklady bytových domů vytápěných domovní kotelnou by navrhovanou změnou podle důvodové zprávy Ministerstva financí měly vzrůst jen nepatrně. Za předpokladu, že cena zemního plynu pro domovní kotelny se neliší od ceny zemního plynu určeného domácnostem, a za předpokladu, že cena paliva představuje přibližně 80 % nákladů výsledné ceny tepla z domovní kotelny, vzroste při navrhovaném zrušení osvobození cena tohoto tepla o 2,4 %. Cena plynu v domovních kotelnách je však podle údajů z důvodové zprávy Ministerstva financí mnohdy dokonce nižší než cena plynu pro jinak zásobované domácnosti, takže celkové dopady by měly být ve výsledku ještě nižší. Podle důvodové zprávy Ministerstva financí by tak dopad zrušení daňové výjimky pro domovní kotelny na domácnosti měl být velmi malý. I v případě nízkopříjmových skupin dojde v porovnání s veškerými výdaji daných domácností k nárůstu výdajů na energetické produkty pouze do 0,2 %. U nejnižších příjmových skupin to znamená navýšení výdajů přibližně o 11 Kč na osobu a měsíc.

Osvobození od daně ze zemního plynu dodávaného do kotlů pro individuální spotřebu zůstává zachováno. Žadatelů o kotlíkové dotace by se tak změna neměla nijak dotknout.